Prosincový gymplácký život

23. prosince 2015 v 10:10 | Deina |  Gymplákoviny
Při nástupu do autobusu už neříkáš, ani kam jedeš - autobusák už to dávno ví

V autobusu ti tví kamarádi každé ráno, i přes to, že si jinak není kam sednout, drží poslední volný flek - zuby, nehty.

Naučíš se používat nejen mozek, ale i boty na podpatku jako ideální obuv k běhu

Začínáš pochybovat o tom, že by tě z toho ústavu pro mentálně choré (ano, myslím tím gymnázium) někdy pustili.

Obědy už konečně začneš platit včas.

Pochopíš, kde dostaneš na gymplu vodu zadarmo, takže už za ní nemusíš platit Bufíkové - "Automate na vodu, jsi to ty?"

Velmi rychle začneš zapomínat na základku, na lidi ze základky,…

A konečně po dlouhých rocích psaní úmorných slohovek, které žádnou učitelku neoslovovali, ti tvůj češtinář na slohovku napíše "pěkné!" - goal accomplished
 


Komentáře

1 Kája Kája | Web | 3. ledna 2016 v 8:02 | Reagovat

Tak snad se ti daří a bude dařit i dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama