Únor 2016

Útěk

27. února 2016 v 19:35 | Deina
Uteč!

Uteč ode mě, než se nakazíš
Uteč, dokud máš čas
Uteč a nic nebude špatné
Uteč a všechno bude fajn

Uteč…

Uteč, dokud mne pořádně neznáš
Uteč, protože nevíš, kdo jsem
Uteč a bude ti líp
Uteč a neublížíš si

Tak utíkej, vždyť všechno má svůj čas
Tak utíkej, protože tady svůj čas nenajdeš
Tak utíkej a všechny vzpomínky na mne zahoď do koše
Tak utíkej a zapomeň

Tak utíkej!

Utekl?
Neutekl…
Uteč!
Neutíká…
Utekl.
Není kam.
Vrátil se.
Ale já už tu nejsem…
Utekla jsem

do snu

Mezi nebem a Zemí

10. února 2016 v 0:22 | Deina |  Povídky
Ve světle stínů hledám si svůj mrak, který by mne odnesl pryč. Prodírám se stíny, jako by to byli lidé, říkám jim "s dovolením", ale nereagují a tak musím chtě, nechtě do nich vrážet. Tlačím se, stíny mě nechtějí pustit, ale já se dál snažím jít, snažím si najít svůj mrak, který mě odnese daleko. Mezi prodíráním stíny musím odložit svůj vak plný strastí a smutku, zášti a podlosti, pýchy a předsudků. Odkládací místo pro tyto zavazadla naleznu u velké krabice s názvem "toxický odpad", které tu přenechám zkušenějším. Některé stíny se v těchto krabicích přehrabují a hledají chybějící kousky pro cestu zpět mezi živé. Já pokládám svůj vak a hledám správný mrak pro cestu mou. Nežli stihnu nastoupit, mrak odplouvá vstříc nekonečnům. Zkouším dál, však neúspěšná se opět tato mise zdá a já tak začínám chápat, že jsem ten stín také. Musím zpět na Zemi, mezi živé.

Život

9. února 2016 v 13:05 | Deina |  Kapka pravdy
Vítej ve světě, kde nikdo není.
Vítej ve světě, kde i blázen plní
své nejtajemnější přání,
plné radosti a smutku.

Vítej, v tak promiskuitním světě,
kde každý myslí jen na to jedno,
kdy člověku jinému, je tak smutno
z dnešní uspěchané doby.

Tak bláznivě chce každý dospět,
mně by stačilo jen nebýt stár,
přestat myslet na otázky,
"Kdo ví teďka, kudy kam?"

Ztratila jsem se,
už nevidím ten správný směr,
možná pomůže mi trocha citu,
ale to si pak přijdu jak kousek parazitu.

Nechceš slyšet mojí radu,
nechceš vědět, jak se mám,
stal si se jen mužem činu,
pohádky, cos nedohrál