Zase zpátky na Zemi

28. června 2016 v 20:20 | Deina |  Kapka pravdy
Dnes jsem ho opět viděla. Seděl na zahrádce místní hospody ve společnosti svých kolegů. Když mě zahlédl, měl opět ten svůj proslulý lišácký úsměv. Ne nadarmo se mu přezdívá "Fox", tedy Lišák. Smál se, hodně se smál. Měl radost v očích a já, já se taky smála. Byl to příjemný pocit ho opět slyšet mluvit, vnímat jeho zvukové vlny a být zase ta bláznivá nic netušící, světem neokopaná holčina. Alespoň pro ten pocit, alespoň pro tu chvilku. Být zase svá.

A jak tam tak seděl a já byla opřená o plůtek ohrazující zahrádku místní hospůdky, začalo ve mně opět doutnat ten plamínek platonické snad až stalkerské lásky, kterou jsem mu takovou dlouhou dobu projevovala. Pocítila jsem ho v sobě a moje oči se rozzářily. Mé koutky se rozšířily snad do ještě většího pomalu křečovitého úsměvu, který sice s nenadálým setkáním nemělo vůbec nic společného, ale i přesto s ním hluboce souviselo.


Díky této nenadálé schůzce s mým Lišákem jsem dala jsem si nohy před sebe, rukama jsem se opřela o zem a konečně vstala z té poplivané a zaprášené země, na které jsem už tak dlouho nehybně ležela.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama