Možná hergot život?

8. července 2017 v 20:52 | Deina |  Kapka pravdy

Bylo mi dvanáct, když jsem ho poprvé v životě uviděla, třináct, když jsem se do něj zamilovala. Patnáct, když jsem ho se slzou v oku navždy opouštěla. A přesto je stále okolo mě.


Sedím si s kávou na okně, je k večeru. Pod okny mi projíždí tři holky. Všechny na pennyboardech. Můžu říct jen jediné - měla by se k nám do ulice už konečně dát značka "obytná zóna", protože jinak ty holky v té zatáčce někdo smete.

Zarazím se. Ty holky jsou mi povědomé. Je to ona. Jedna z těch třech holek je jeho dcera. Toho chlapa, kterého jsem tolik obdivovala, pronásledovala a dýchala za něj. Zvláštní, nikdo jiný už mi nikdy tolik nepřirostl k srdci jako právě on.

Ta holka mluvila na ostatní kamarádky dost hlasitě, abych ji i přes určitou vzdálenost, která nás dělila od sebe, slyšela.
 
"Tátova babička měla nejdřív manžela a s tím měla tátu, pak měla jiného a s tím měla…" 

Dál tomu už nerozumím. Spojení se ztratilo.

Pomalu mi začíná docházet, co ta holka vlastně řekla. Její táta je z rozvedené rodiny. Možná proto jsem k němu byla tolik empatická, citově nakloněná, nebo jak tomu zrovna vy chcete říkat. Prostě to bylo to imaginární pouto, co mě možná tolik drželo.

Je to zvláštní si to takhle uvědomit. Skoro po pěti letech platonické lásky, skoro po roce, co jsme se spolu viděli naposledy. Co na mě naposledy promluvil. Od té doby jsem ho už víckrát neviděla. A to trochu dost bolí.

Ta holka se ale vrací. A zase mluví: "To taťka má celkem blbý, protože vlastně v celý naší rodině ze všech stran máme tři Libory, no…" a spojení opět mizí do neznáma.

Tak sakra už. Tohle je děsný. Dozvídám se takřka náhodou věci, které mi za ty roky bydlení na maloměstě, kde každý ví, kdo si kdy uprdl, naprosto unikly a to jsem je měla před očima každý den? Například to, že je ON z rozvedené rodiny a že jeho jméno vlastně vůbec není originální? Můj bože, já tohle fakt nedávám. (Teď si trochu přijdu, jak stále pomanutá třináctka.)

Ale možná začínám tímhle vším chápat ještě jiné věci. Možná proto se nenechal mnou strhnout, i přesto že bylo evidentní, že by mě chtěl. Možná proto tolik pil a nejspíš i pije. Možná proto je takový, kým hergot je!

A tím to celé dává smysl. Alespoň pro mě. Protože Libor.
 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 8. července 2017 v 20:57 | Reagovat

Nebylo by pro tebe lepší najít si někoho a netrápit se? :)

2 Deina-B Deina-B | 8. července 2017 v 21:01 | Reagovat

[1]: Po dlouhé době reaguji na něčí komentář na blog.cz, čímž se předem omlouvám za nic.

Jednodušší by to bylo, ale to by 1. nebyly články na blogu, protože jsou takřka jen o něm a od začátku tenhle blog vlastně o něm byl, za 2. ani nevím, protože jsem si sice pár lidí mezitím našla, ale že bych je měla ráda jako jeho... No vždyť jsem to už několikrát psala. A za 3. je to vzor, sice trochu divný, já vím, ale pořád je, a proto ho mám i tak ráda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama